Zimní romance

Je to snad zimou
že je člověk sám
že hledá v brázdách
svého srdce
poslední zeleň
jíž by ukojil svůj hlad

Je to snad věkem
že člověk ve velkém
city vykládá do výloh
a na police
aby se o ně rozdělil
s těmi
kteří nefigurují
v žádných pořadnících?

Dnes jsem uviděl
tančit vítr
vpletený do tvých
světlých vlasů
a v dálece
- téměř neslyšně -
se plazila vyhladovělá
srna nakrmit svou
duši

bílým sněhem



*****