po čem touží lidská duše

„PO ČEM TOUŽÍ LIDSKÁ DUŠE“
Proč vždycky toužíme po tom
Co nemůžeme mít?
Proč naše duše strádá a nenajde klid?
Co je to za divné pravidlo,co zákon
Má pevný jak na rybníku stavidlo.
*
Když toužíš po něčem co nemáš
A celý život to hledáš,tak tvá duše
Bolí a chřadne, jak květina co bez
Slunce vadne.
*
Já nechci být uschlou květinou,
Chci být tvou myšlenkou jedinou,
Do tvého náručí já chci se schoulit,
Cítit se v bezpečí už nikam nezabloudit.
*
Pro tebe jediná já chtěla bych být,
Po tom já toužím,to nemůžu mít.
jseš tady vedle mne,na mne se díváš,
mne držíš za ruku,však o jiné sníváš.
*
Krajinou pustou má duše bloudí,
Tvé srdce do mého nikdy nezabloudí.
Toužíme po tom co nemůžeme mít,
Můžeme doufat a můžeme snít.
*
Chudák sní o zlatě a drahém kamení,
Boháč zas o lásce a jejím mámení.
Podivný zákon pro duše platí,
Ta touha se nikdy nevytratí…