Valérie

Sestra Klára občas jiskří
Mnohé muže zaskočí
Ať jsou hloupí nebo bystří
Každého si obtočí

Obtočí ho láskou svojí
Nebo aspoň vodičem
Teď se ale těžko zhojí
Už netouží po ničem

Ještě včera studovala
Silnoproudé systémy
Pak do výšin vyšplhala
A teď leží na zemi

Valérie v zemi ryje
Háže hlínu lopatou
Přeskočila energie
Na tu Kláru copatou

Políbila rodnou hroudu
Srazila se se zemí
Pro svou lásku s silnoproudu
Pro svou lásku k jiskření

Valérie v zemi ryje
Až se s dílem spokojí
řekne si: „Jó kdo moc pije
odpočívá v pokoji“

Vedla k ránu sestru Kláru
Z pohostinství v objetí
Lezly spolu po stožáru
Vysokého napětí

Valérie – výplod doby
Bere maltu na lžíci
Staví hrobky hloubí hroby
Neb se učí hrobnicí