Abyss

Ráno jsem vstal a nebe bylo kovový.
Zůstal jsem uvězněnej.
Tlukot mýho srdce byl zpomalenej.
Poznával jsem klinický krajiny vědomí.
Surfoval jsem nepoznaným.
Infračervený čidla kamer snímaly skrz postel obraz mýho těla.
Byl červenej a pak zbělal.
Zeslábnul.
Vesmíry uvězněný ve vesmírech vystupovaly ze svých realit a prostupovaly mým vědomím.
666 hodin prokletí.
Nad nebem křičely mechanický příšery.
Pak jsem kornoutem inhaloval dým.
Svezl jsem se do nicotný prázdnoty a rozpadl jsem se na atomy.