Fatamorgána spánku

lenka nosí spirálu ve vlasech
-typicky vysmahlé děvče

(kolemběžící bezděčně mizí skrz černou díru)

ta naše lenka se směje
bezobratlým zubem
zlatě mléčným měsícem vymáhání..

/v těchto dnech
co pozřelo mé umyvadlo..
večeřelo se mnou
kočíčí žaludek
sevřený lenivostí zimních nocí

ticho poskvrněné činy
kanoucí oči na stopkách
pěsti uzamčené koženkou moci

země uloupena
antény ční
-a to dotekem utkvělým
ocelovou planinou zmalovanou tváří

-šalamounské řešení-

-poslední dech
-vidoucí rébus hlavně

v těchto dnech../

lenka hledí v jezeru
-pouště oblohy
(náhrady pospolité duše)
poslední střípky hvězd
země, zradou rozštěpena
litanie páchnoucí barvy

-obraz odložený vypravěčům

nebe slastně lelkovité
a nepřesně postavené žitím
v ten den
oblohou spirál zatmění

to nevědomí mého
slečna trochu zakusí

věřící lenka

zas

s kompromisem bude blít...