tajemná melodie v očích se line
v okamžiku střetnutí mé srdce hyne
vprostřed vyprahlé pouště bez citů
na dlani šmouhy slzavých pravd
a všude kolem temný háv
utkaný ze slov nevyřčených
v prokletých písních vyvěšených
na listech stromů - kůře
v perutích padlých andělů
vzpomínky odlétající v šifrách
pod svitem pouličních lamp
a Ty -
pořád se díváš do stejného bodu
nikdo tě neslyší
když míříš
na svobodu
v duši zmatené můry
královny denní tmy
a nočního svitu
marně se kdokoliv ptá: "Jsi tu?"
potom křídly rozvířím vody
a do Tvých vlasů
zapletu úsměvnou vzpomínku...