Útěky

Útěk od světa, útěk od lidí,
vidí, co chtějí a co je pravda, radši nevidí.
Útěk od samoty, útěk od bolu,
všechny karty už osud dávno smetl ze stolu.
Útěk před lží, kterou pořád slýcháš,
utíkáš dnem i nocí, už jen stěží dýcháš.
Noha za nohou, krok za krokem,
běžíš ulicí, nechceš být otrokem.
Otrokem lidí, co chtějí ti vládnout,
říkat ti počkej, nemluv, to musíš zvládnout.

Útěk před strachem, útěk před krutostí,
utíkáš před litováním, před lítostí.
Útěk před přetvářkou století,
utíkáš, protože už dávno víš, že jsi další obětí.
Útěk před ní, před falešnou kouzelnicí co magii prý zná,
otáčíš se zády, protože víš, jak moc tě v moci má.
Oko za oko, rána za ranou,
naposledy slzy po tvářích kanou.
Žádné další šance už jí nedáváš,
utíkáš, protože odpustit jí nezvládáš…

Útěk od srdce, útěk od emocí,
ovládly tě zcela, maj tě pod svou mocí.
Útěk od něj, útěk před láskou,
dříve než oči ti zahalí pod páskou.
Útěk od společných chvil, od souznění duší,
od srdcí trefených Amorovou kuší.
Slovo za slovem, den za dnem,
poslední chvíle, než z ráje spadnem.
Z lásky máš strach, proto chceš pryč,
nezapomeň ale – láska jediná, má od všech dveří klíč.