Deziluze

Nesnáším, když padají stěžně
Chodit do bezduché války
Mám kapsy plné vzpomínek
Bezcenných jak známka na obálky

Ze střepin rozbitých obrazů
Lepím umělecké dílo
Orání kamenem uhelným
Mě pusou múzy políbilo

Své city krájím tupým nožem
Z principu vyhýbám se strachu
V očích mám temné minarety
V srdci dva sudy střelného prachu

V krajinách Slunečních světů hledám
Nemusím ptát se, jestli mohu
Své cesty svedu s Neskrytostí
A zpověď patří jenom Bohu !