Jedna po dlouhé době ...

Jeden je malý,
druhý je na dně,
třetí se válí,
čtvrtý jde klidně.

Pátý jen postává,
šestý se směje,
sedmý teď předává
své bídné sémě.

Osmý jen kouká,
devátý zahálí,
desátý si brouká
do ouška halalí.

Všichni pak společně,
šlapou si na paty,
nejlíp se možná má,
pouze tak dvanáctý.