přátelství?

Slzy do papíru,
se vpíjej...
Jejich tiché poselství,
však neříká nic lidem okolo mne...

Tak,
pojď...
Jen vejdi,
osude...

Z přátelství,
zbyly jen trosky...
Co nikdo,
nesesbýrá...

Už ani já,
a to jsem tolik chtěla...
Píšu vlastní krví,
básně o znovunalezení...

Jenže,
nemohu se smířit s tím...
Co se kolem mě děje,
a ty víš, že to není normální...

Neslyšíš,
neříkáš nic...
A já jsem psychicky na dně,
z toho co děláš...

A přesto se musím tvářit,
jak mě to nebere...