Stálá nespokojenost

Sáhlo si slunce na mojí hlavu-
říkám -vlez mi na záda.Diví se chvilku
a pak povídá-tak jo!
Proč jsem nechtěla,aby sedělo
za ušima,
proč ne na botách
od prachu?
Asi by řeklo,za nic neručím
mlč nejsi od fochu.
Těžko šlapu ve slunečním svitu
a hledám husté křoví,potkám lidi-kam jdete
v takovém horku?
Vrtí hlavou-kdo mi to poví?
Vlezlo mi slunce na záda
a začalo opalovat blůzu,říkám mu-
počkej půjdu až za tebou!
Diví se chvilku a pak
povídá-bič na vás lidskou lůzu!