Jsme zpátky...

Odpočívá múza moje
její spánek nic neruší.
Že návratu nastal čas
ta potvůrka netuší.

Tužku potichu nabrousím
papírem nedočkavě šustím.
Až múza dosní svůj sen
tak do psaní se pustím.

Z šatů setře si prach
učísne rozevlátý vlas.
Očkem po mě hodí:
,,Máš mě tu zas.”

Do hrnku čaj naleje
osladí ho medem.
Nožky koketně překříží
a potom zavelí: ...jedem!...