Vnitřní zranění
Vnitřní zranění
Anotace: Zveršovaná úvaha inspirovaná stále se opakujícími problémy, které pramení z vleklých zranění v duši.
Beznaděj je parabola
s vrcholem v nule
Už tak dlouho drtí kola
střed tvé zchromlé duše
Zraněními zarostlými v žule
obehráváš partituru
nevedoucí vzhůru
Zbavuješ se vůle
… nezbývá mi než říct ti suše:
„Spal hnis a kal
co věky balíš
do mastného tylu
a hoď je po větru
jako popel při rozptylu
a až popel odletí
jako tažní ptáci
opusť místo prokletí
ať se ti pod střechu
s jarem nenavrací“
°
Komentáře (20)
Komentujících (20)
Doporučit
Tisk
St/předpokládám zkratka pochvaly jsem tu krátce mezi vámi/je to přesné tedy rozum ví co udělat a se zbytkem snad pomůže čas ,ale ten je tak vzácný
22.02.2010 06:33:00 | Divoženka1
Mám moc ráda Nekonečný příběh... Všichni se asi někdy utápíme v nicotě a beznaději. Jde jen o to, nevzdat to.
16.02.2010 14:50:00 | Iva Borecká
Drsná a krutá pravda, je to jako bych procházela verši a zároveň životními etapami.
11.02.2010 14:26:00 | carodejka
nádhera nemám ani slov...ST!!!
11.02.2010 09:08:00 | xoxoxo
až všeci budou vyrovnaný a všeci budou in
nebude tma a světlo bude jen polostín
a každý bude mudřec a všecko bude znát
odejde do Nirvány -- a nač dál žít a psát?
zatím jsme ještě lidé což nese pláč i smích
a životem svým píšem
kroniky bojů osobních
10.02.2010 11:48:00 | pamp_elka
"Beznaděj je parabola
s vrcholem v nule"
- ano, pěkně vyjádřeno
(já jsem zase kdysi zastávala matematický názor, že život je sinusoida zaseknutá na cestě dolů)
10.02.2010 11:33:00 | ziriant