Kopie

To samé, i když v jiném kabátě,
další kopie. Zatraceně, proklatě!
Zmije na hrudi se hřeje,
přátelsky se přitom směje.
Očima zvědavě prohlíží, zlodějka jedovatá,
co příště zase přivlastní si, jiní si myslí, jak je svatá.
Ubohé stvoření bez vlastní hlavy,
tvoří si kopie, obchází mravy.
Však jednou dojde i na tebe, mrško jedna malá,
jednou tě shodí z hrudi, na které ses hřála.
Kopií můžeš mít, kolik budeš chtít,
ale pamatuj – kdo se směje naposled, ten se směje líp!!!