Verše v dešti

Verše v dešti.

Na okapy na střechy,
kapky deště hrají,
a básníci bláhoví,
do rytmu verš šeptají.

Šeptají tichounce,
však kdyby křičeli,
mohli možná jím,
svět zničit celý.

A tak ten déšt,
co tvořily kapky,
zanechal v ulicích,
z kaluží mapky.

Dospělí obejdou,
děti v nich skotačí,
a básníci bláhoví,
další tam vypláčí,
pro ten déšt,
pro lidi pro svoje lásky,
co ve verších psáno jest,
nedělá vrásky.

Občas jsme smutní,
občas se smějeme,
a když příjde déšť,
i třeba v zimě,
radostí hřejeme,
protože víme že zas hezky bude,
že po dešti,
je hezky všude.