Na ostří zlomeného kordu
Na ostří zlomeného kordu
Jsem šermíř, jenž o kord přišel
Jsem blázen, který má rozum
Jsem bard o němž Nikdo slyšel
Psycholog, jenž nerozumí mužům
ni ženám.
Jsem milovník, co nemiloval
Jsem bdící který spí
Jsem pokorný jenž odmlouval
A rozumný, co stále sní.
Spěchám.
Spěchám a kam sám nevím
Cíl cesty vůbec neznám
Spěchám a přesto nebloudím
Slepý, přímo, jdu někam,
kam nechci jít.
Ač na začátku, v cíli téměř
Za chvíli jej snad už uvidím
Potom hlesnu: „Mě Bože neměř!“
„V peklo mě svrhni!“ Nesmím
jinde být.
Jsem blázen, který má rozum
Jsem bard o němž Nikdo slyšel
Psycholog, jenž nerozumí mužům
ni ženám.
Jsem milovník, co nemiloval
Jsem bdící který spí
Jsem pokorný jenž odmlouval
A rozumný, co stále sní.
Spěchám.
Spěchám a kam sám nevím
Cíl cesty vůbec neznám
Spěchám a přesto nebloudím
Slepý, přímo, jdu někam,
kam nechci jít.
Ač na začátku, v cíli téměř
Za chvíli jej snad už uvidím
Potom hlesnu: „Mě Bože neměř!“
„V peklo mě svrhni!“ Nesmím
jinde být.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
"...Co na to říct, zní to tak krásně
údaje sedí, výpočet pásne..." Ba ne, nehodlám tě popravit, ba právě na opak, je to dost zajímavý, jen...
trochu pozor s čím si zahráváš, není zoufalství jako zoufalství, od jistého, zcela individuálního, bodu není cesty zpět. Což evidentně dobře víš, takže zdar a sílu!
P.S.: báseň za 80..., koneckonců, je skvělá.
08.04.2006 04:13:00 | Dermgen