ticho před bouří

Já nikdy nebyla pohádkovou kráskou,
kterou ukrývá hluboký les.
Opojnou černou páskou,
přes oči, co máš dnes.
Já nikdy nechtěla slávu,
vlastnictví jiných jmen.
Být ctižádostivou dámou,
s životem plným změn.

Ani zlatokop a drahé věci,
nic takového jsem nebyla.
Zapomenutý sloup,
jak ten já před časy, bezhlavě bloudila.

Nastává noc, snad ticho v hlavě.
Složitý národ, se zapeklitým osudem.
Klid bez pláče ostatních, to chci hlavně.
Čtenáři co čteš, mnou zajisté neubude(m).

V životě, jen zdánlivě.
Nečekáme na zázraky.
Jsou to (mé) tajné věci v zálivě.
Prý nikdo nesmí se je dozvěděti.