Nebe nezná žádných vyvolených
Nebe nezná žádných vyvolených
Anotace: nemoc, smrt a láska z knihy plné silných slov Inspirace Remarquovým Nebem jež nezná vyvolených, avšak dílko pochází z noci, kdy jsem byla teprve na samém počátku.. Přesto už kniha silně zapůsobila. Pokud máte čas, zajděte do knihovny.
s nadějí, má tolik křehkosti,
též smrti, která předstírá, že spí,
s chladem jenž prostupuje kosti.
Krutá, plná života před smrtí,
nutí přemýšlet, zda máme pro co žít,
upřímná jak smích všech malých dětí,
až máme nutkání se do ní vpít.
Nekonečná, přesto velmi krátká,
takřka přeplněná emocemi,
o samotě čtu a hledám zadní vrátka,
a přece umřem jednou i my.
Nebe nezná, nemůže znát žádných vyvolených,
všichni zemřem, pojdem žitím, dojdem konců stejných.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Jiskra a vůbec ty, do kterých se promítá válka mne moc nezasáhly, ale Nebe a Kamarádi byla trefa do černého..
13.03.2010 16:23:00 | Jamesow
Přečetla jsem snad všechny knihy od Remarqua, které jsem našla v knihovně, a musím říct, že na mě pokaždé dost silně zapůsobí...
Jak se mu asi žilo, když psal samé pesimistické knihy?
24.02.2010 19:45:00 | Alasea
Nebe nezná žádných vyvolených: ale je jedna možnost, když vzpomeneme nějakého člověka a řeknete si, sakra, byl skvělej, schází tu... nad všechna vyznamenání Světa...souhlas?***
14.02.2010 19:05:00 | ROMAN LOHNERT