Kopie

Nepochopení plné pohledy
střetávaly se s tím jejím.
Tak ať,
já už se jich nepřejím.

Jak Vás to může bavit,
dělat to, co ostatní…
Stejnou cestou se vypravit,
jak husičky za sebou,
jste vážně úchvatní.

Stejné věci, slova, řeči,
pozor, můžete se udávit.
Stejný smích, stejně to mečí,
teda Vy umíte pobavit.

Ten Váš DAV, hotová povodeň to je.
Pohltí všechno, co se nedrží.
Ne!
Já si nechci vzít ty hnusné stejnokroje!
Každou chvíli je někdo obdrží.

A co ten zbytek

(ne)tuctových.

Proč je ho tak málo?
Proč to má tak těžký?