Černá a bílá

Na klapkách klavíru prsty se míhaly,
Hrály mi do duše, sonáty zpívaly,
v uších mi zněl Mozart, Beethoven, Grieg,
za okny snášel se bělavý sníh.

Spadával po vločkách na kalnou zem,
Tam kde se opilost měnívá v sen,
Tam, kde si sami šlapeme po štěstí,
Tak kde je pod maskou pohárek neřestí.

Pohárek neřestí vypijme do dna,
Ať nás pak zahalí vášeň i touha,
Dva malé hříchy, vedoucí ke štěstí,
Dva malé hříchy, které bůh odpustí.

V souznění klavírní klapky se míhají,
Hrají mi do duše, tichounce zpívají,
V ozvěnách zní Mozart, Beethoven, Grieg,
Za okny snáší se bělavý sníh.


Z očí stéká mi štěstí kapka,
v životě naděje je příliš vratká..