Teď...
Teď...
Anotace: Prostě teď po ránu...v poledne...večer... prostě kdykoli si vzpomenu...
Mlčky mlčím...
smutek je mojí aurou,
v očích smutek ztracených dálek...
Vločky se tiše snáší k zemi,
v duši tvůj obraz oživený...
Teď jsem vstal..
smutek je mojí aurou,
v očích smutek ztracených dálek...
Vločky se tiše snáší k zemi,
v duši tvůj obraz oživený...
Teď jsem vstal..
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Až ztracené dálky najdou svůj cíl...
až aura tvá zavoní dotykem víl
Můj obraz ve sněhu oživený
vrátí se k tobě v podobě ženy.
Krásná, můj milý. :-* ST
19.02.2010 13:01:00 | Isobel
Hynečku ahoj zpět a doufám, že na dlouho...krásný padající sníh si hodil i sem na Liter :)
18.02.2010 10:04:00 | Noc17
Tohle se mi moc líbí, je to takové tiché a přitom to řve, je v tom kus tajemna a prostě st!
16.02.2010 07:35:00 | Kubino 2