Strom zapomnění

Básně, duše básníkova,
utrpením zocelená,
neustále křičící,
a stále se píšící.

Do ztracena dál a dál,
kdy i prach z kostí čas odvál,
žít bude zas a umírat,
láska jí bude krutý kat.

Ale vstane z svého hrobu,
hotov spáchat novou škodu,
na širém světě ukrutném,
a životě svém propitém.