Cizí tváře

Jednoho mlhavého rána
na konci veškerého světa
ztratili jsme víru ve vycházející zář.
Toho zázračného rána
při čekání na Godota
jsme našli touhu najít cizích myslí tvář.

Všichni říkají, že je pozdě,
my víme, nastal nový čas.
Zbývá čekat na zázračné dítě,
krev a tělo boží má k nám přijít zas.

Podívej, nebe se otvírá,
podívej slunce strachy zhasíná.

Všichni říkají, že městem stíny jdou,
my víme, že i když chtějí,
světlem slunce projít nemohou,
jejich hlasy temnem záře slabě znějí.

Podívej, obavy světa rychle mizí,
podívej, lidé nasazují své tváře cizí.

Všichni říkají, že mraky černou hoří,
my víme změna světa přichází,
rány ohnivého meče Sodomy boří,
satanova moc a sláva zachází.

Podívej, není peklo, žádné nebe,
podívej.....na sebe.

Jednoho jasného rána
na pokraji nových věků,
její víra přišla mezi lidi na zemi,
toho zvláštního rána
zdálo se člověku,
viděl krásnou dívku mezi cizími tvářemi.