Bázeň

z bázně napsal jsem
báseň.
napsal jsem báseň
o věcech, který se
dějou
a z tý bázně
mi nepomůže
už ani báseň
nepomůže ani
skvělý chuti sýr
nepomůže alkohol
nepomůže víra
ani vy.

nepomůže zkrátka
ani zdlouha nic
nevadí
možná že teď domohl
jsem se vědomí
samoty a strachu
co žene vpřed
celej ten chtíč
zbavenej všech
lidskejch měchýřů
a tekutin svíjející
se v kecech, co sou marný
jak bázeň
co ničí moji
světa báseň,
nevadí

na chvíli chvilkovou
mi vlastně nepomůže nic.
jsem mrtvej, samotnej
v rakvi betonový,
samotnej pirát na
řece co teče vstříc
zážitkům a požitkům.

jo, jsem smutnej
nespokojenej a asi i tak
trochu mrtvej.
s každou další básní
útápim svět v bázni
blázni si ten pocit vychutnaj
a zbytek
ze strachu bláznovství
uvařej si čaj a napíšou
jak milujou a takový ty kecy
já miluju kozy a piču
nikoho z vás to, věřím
ani trochu nezajímá
nevadí

když napíšu báseň
ochutnám skvělý chuti sýr
když ožeru se na plech
když začnu věřit
v nevěření,
tak z tý básně pochopím
že z mý bázně, jsem stále
živ a nejlepší

a právě proto z tý nezbytný
zbytečnosti dělám přednost.
ožeru se , neb to nemá smysl.
skvělý chuti sýr, je jak z gumy.
a víra v nesmyslnost
mi dává smysl všem
těm smutnej věcem,
a z bázně se rázem
stávají básně
a ze mě pomalu
ale jistě
vyprchává chlast,
proto se dneska opiju na počest
včerejší a budoucí
kocoviny života
JO!