Stůl

Když u stolu večer rodina sejde se,
myslíš že ještě taková najde se?
Budˇněkdo chybí-je za svoji prací,
taky ten stůl,se nám z bytů vytrácí

Každý má doma,ten svůj malý kout,
proto nám ubývá,mezi lidských pout,
rodina bývala základem společnosti,
dnes v ní je jenom svár a mrzutosti.

Není tam úcta a vzájemné pochopení,
na tom se v tento čas,asi málo změní.
Dědové naši,mívali trochu jiné mravy,
jak to-že nám už se vytratily z hlavy.

Proč vždy jen to dobré,
musíme špatným nazvat,
už ani jak naši otcové
neumíme se o ní starat.

Rodina by měla pro nás byti svatá,
né nˇáká taková,holka košilatá,
jistě že nebylo vždy všechno akorát,
nikdo však od stolu nechtěl hned utíkat.

Stůl doma,to byl jejich přístav,jejich spása,
tomu se nemohla vyrovnat v světě žádná krása,
na něj se snášely všechny světa dary,
u něj jen-se řešily rodinné sváry.

Snad zase v rodinách,ke stolu zasedneme,
a tam se jako dřív,na jednom dohodneme,
že rodina zas bude základem pro společnost,
chce si jen osvojit,toleranci a povinnost.