Pán přání

Pán přání

Je půlnoc, čas plíživých přízraků
Je půlnoc a nebe je úplně bez mraků
Jen měsíc jí svítí na cestu
Je půlnoc a v tom jí někdo zaklepe na vestu

Hola hoj, cizinko, zastav svou cestu
Sic si tě náš pán nevezme za svou nevěstu
On krutý je, prosím odejdi pryč
On krutý je, zničí tě a nezbude z tebe hola nic

Prokletí tu všude je, na nás číhá
Kdo je proklet, ten žije a bohužel neumírá
Prokletí je tu kolem nás
Odejdi pryč dokaď máš čas!

Již není radosti tu, jen pláč a naříkání
Odejdi proto rychle a bez dalšího váhání
Proklet je téměř každý z nás
Odejdi prosím pryč, dokaď máš čas!

Promiňte pane, řekla panna, ale já již chuť žít nemám
Chci zůstat tady, za vašeho pána se mile ráda provdám
Všichni mí blízcí mi zemřeli na nemoc strašnou
Se smutkem jsem se sebrala a jsem tu i se svou brašnou

Již nemůžu žít tam, kde má rodina žila
Bylo to tak strašné, jak jim zbobtnala každá, na těle žíla
Umírali v bolestech, vše mi jejich utrpení připomíná
Radši zde umřu, mezi vámi, jsem sama, a na rodinu se nezapomíná

Ne paní má, nevíte do čeho jdete
Radši si všechno sbalte a odejděte
Tady sekáč se svým ostřím řádí
Ale i přes to radši s ním jsme kamarádi

Protože i horší věci jsou
Všichni tu chudáci, co smrt se jim vyhbou
To ti nejvíce prokletí
Jsou na bolestech umknuti

Ale panna zoufalá jest a nikdo jí její rozhodnutí nezvrátí
Sedlák může dělat všechno, ale ona se zpět již nevrátí
Prožila moc zla a bolesti
Proto jí netrápí řečené neřesti

Tak sedlák dívku do vesnice vede
Pořád jí pozoruje, zda-li i ona nebledne
Celé orosené čelo si pod čapkou nese
A přemýšlí, zda-li dívka spásu nepřinese

Ve vesnici bylo úplně vylidněno, všichni asi spaly
Sedlák dívku ubytoval, přestože chlívek byl malý
Dívka usla v mžiku
Tak sedlák za ní zavřel kliku...

Ráno, když slunko do chatrče zasvítilo
Vše uvnitř náhle se probudilo
Panna si urovnala svoje přespalé kadeře
Zvedla se a zaťukala sedlákovi na dveře

Pane, děkuji vám za noční ubytování
Původně jsem chtěla odejít bez jakéhokoli poděkování
Ale, zželelo se mi vás, tak díky!
Hned zase odejdu, jen co najdu svoje střevíky

Ještě jsem říci chtěla, že jste se o mě bát nemusel
Já vám to stejně nevěřila, ale odehnávat jste mne nemusel
Jen jednou jsem tu přespat chtěla
A víc bych se už nevrátila

Ale paní má, ta lež byla pravdivá
Již tu zůstat musíte, víte, tak to tu již chodívá
Kdo tu jednou přes noc zůstane
Na věky věků tu zostane

Já varoval vás, ale vy tu býti chtěla
Já vás varoval, a vy tu už zůstat musela
Pán o vás již jistě ví
Dnes o půlnoci se jisto jistě zastaví

Panna se pousmála a řekla, dobře, já si vaší pohostinnosti vážím
Zůstanu tu ještě jednu noc, ale žádné se poddávání vášním
Ona znala také, co zneužíti pannu chtěli
A taky že již rána neviděli

Den utíkal v dáli, jak splašený pták
Ani se člověk neumanul a byl tu soumrak
Sedlák se hrozně o dívku bál
A společně seděli a čekali až přijde král

Slunce za hory zapadlo a teď spí
Teď opět někdo již slunce víc neuvidí
Za chvíli noc a půlnoc nastane
A ze spánku pár dalších lidí zas nevstane

Pomalu k půlnoci se chýlí
Člověk by v tu dobu očekával spíše víly
Ale sedlák s dívkou tu seděli
A dívajíc na sebe potichu mlčeli

Tu z dálky sem zavanul nehezký pach
Jak vůně lidí, než obrátí se v chladný prach
A dusot koní slyšet již byl
A sedlák smutní, že pannu ještě nikdo nepolíbil

Je právě půlnoc, čas plíživých přízraků
Je půlnoc a nebe je úplně bez mraků
Jen měsíc tu svítí na cestu
Je půlnoc a v tom jí někdo zaklepe na vestu

Panna se lekne, div nevyskočí strachem
Sedlák radši zmizí za svým prahem
A dívce do očí se zhluboka dívá
Divná postava co kápí se odívá

Ahoj princezno, bojíš se bolestivé smrti?
Nebojíš? My jsme na to hrdi
Cítím z tebe to zvláštní kouzlo čisté duše oceánu
Neboj se mě, nad tebou ostřím jistě nemávnu

Co tu děláš, kde spíš, máš se tu dobře?
Tady všichni totiž vidí jen tmavomodře
Všichni mají ze mě oprávněný, panický strach
Já totiž milý, všech hříšníků postrach

Děkuji pane za přivítání
Ale necítím se hned na nějaké objímání
Zatím jsem vás stále moc nepoznála
Tak si vás nemůžu vzít za svého krála

Omluv mne, musím jít činit svou práci
na řadě jsou další ubozí sedláci
Jen se mne má princezno nestrachuj
A mezitím si tu všechny společně se mnou opanuj

Tu temný pán vytasil svou černou, krvavou kosu
Opustil svou princeznu a vydal se do tmy
Ha, všichni ubožáci, hleďte, všechna vaše přání budou splněna
Já, ten co plní přání všem sebevrahům a simulantům
My všichni, co se pak spolu opijeme krví!

Ahoj sedláku, bojíš se bolestivé smrti?
Že se bojíš? My jsme na to hrdi
Než odejdeš, dej sem všechen majetek, peníze a chlast
Že se bojíš, nemáš čeho, jsem profesionál v černé kápi, se mnou vše vezme čas

Kosti, lebky a ostatní odpad, nažerte se jím mí andělé
Krev nikdy nechutná tak sladce, druhý den je vše již vyčpělé
Jen my, má královno, budeme spolu navěky ležet na posteli z kostí hříšníků
A opíjet se budeme vášní, krví a strachem všech ostatních smrtelníků!