Osud

V parku stála a hleděla
přišla blíže aby věděla
Že mi osud bude hádat...
"Ta stará dáma"

Podej mi ruku mladá dámo
řeknu ti osud,co je ti
dáno.

Ten pohled její staré tváře
Bála jsem se, že vše zapře.

Do očí mi hleděla, pak ruku
mou chopila. A do dlaně svůj
prst zaryla.

....TIŠE JEN PRAVILA:

Čeká tě děvče těžký osud
budeš bojovat jako dosud

O lásku co ti není souzená
O větu která byla již vyřčena
O muže který po Tobě touží

ale...sám proti sobě souží...

Pak hlavu sklopila a mou ruku
pustila. A slzy z mé tváře
jemně setřela,že prý dávno věděla...

Co mé srdce tolik trápí...

A.. Já jen hleděla do prázdné
brány, kde zmizela ta paní
s divnou tváří...co můj
osud věděla už dávno předtím.

Než jsem jí potkala...