Lítostivá

Proč smutek dává start mému psaní,
proč bolest nenechá mě v klidu spát,
proč oči mé se slzám neubrání,
proč smutním,když chtěla bych se smát...
Čekání na sen bylo tak dlouhé,
a když už konečně nemusím jen snít,
tak stačí tvůj pohled v táři pouhé,
a slova,že nebaví tě žít,
a já zase padám do propasti,
kde cítím se lásko tolik sama,
a láska která mi byla daná,
je jenom jako pouhý stín,
tak řekni můj milý,spím či bdím?.....