Snílek

Možná jsem snílek, možná naivní blázen.
Jen jeden z mnoha, co bez křídel upadne na zem.
Možná můj smích je jen záležitost chvilková,
můžu se zdát tak lehkovážná, bláhová…
Možná zaplatím za štěstí vysokou daň,
a ono zmizí – vypaří se, uteče jako plachá laň…

Ale teď cítím se tak lehká, jak opojená vínem,
vyhřívám se na slunci radosti, na chvíli nepoznamenaná stínem.
Tančím si v ranní rose, při dešti chytám kapky do dlaní,
jsem volná a svobodná, ve světě bez bolu, bez zbraní.
Žiji si ve svém světě, který je od skutečnosti vzdálený,
užívám si pochopení, ten pocit lehkosti s Tebou vzájemný.
O můj svět a moje sny budu bojovat ze všech sil
Zůstávám zasněná - až do posledních chvil.