Z minula 6

Anotace: to jest jeszcze w lesie

Příliš lidský
je smutek

mával na mě zoufalý klaun
s rozmazanou růží
na opuchlých snech

plakala jsem

-i povoláním šťastní
umírají-

na klopu si připnu kytku
a půjdu z bruselského mostu
plivat
na svět

a mávat na bohy

do roztrhání
s křečí
které dnes říkáme
smích

až moc se snažím
být dokonalá

jenže
.
.
před láskou
člověk přestává být
člověkem

Autor Lucijena, 25.02.2010

Přečteno 298x

Tipy 18

Poslední tipující: drsnosrstej kokršpaněl, Bíša, Denael, Psavec, Kapka, modrá..., Skalsky Pavel, labuť, CULIKATÁ, TetaKazi, ...