Zasněná

Zasněná - chodí s hlavou v oblacích,
dívá se na nebe, po hvězdách, po mracích.
Tajně myslí na to, že jednou světu uletí,
že jednoho dne - snad - uteče svému prokletí.
Bloudí, je ztracená ve svých snech,
žije myšlenkou o lepších dnech.
Pomalu podléhá představám,
ptá se „copak do šílenství upadám?“
Za svůj sen cokoliv by dala,
prodala by duši, kdyby přání se skutečností stala.
Možná je naivní, možná je hloupá jen,
vždyť život je skutečný a sen zůstane snem…
Ale jaké by to bylo bytí bez těch naivních přání?
Navždy zůstane zasněnou královnou, které se realita klaní….