Slůvko jara a bláznivej den

Panorama ještě nahých stromů
Políbilo velké okno
Déšť ospalek už se ozývá
Symfonie odkrytého bláta
Mají tu několik oken
dnes za cenu zlata

Zapíjim probuzení
I těch co se ještě nevzpamatovali
I vítězný postoj modrýho nebe
Už není na práškách ani bílý jako stěna
A jemnej větřík je mladej jako já
Určitě by se dnes taky opil
Kdyby měl čas ale
Pouští lidem život do žil



Dnes jsem potkal krásu
A můžu vám říct
Že větší porážku dějiny nepamatujou
Létaly mi mouchy do úst...
Zbláznil jsem se a chtěl oslepnout
Když se na mě dívala bezednýma očima
Nemohl jsem se nadechnout pln a přeplněn
Raděj ubodal bych Ji
V tenhle bláznivej den

Příroda oněměla
Co se jí to vymklo z rukou
Jakej strach z krásy
Horší než katastrofa
Topit se pří pohledu
Na její prostý vlasy

Celej jsem shořel
A ona odcházela
Já už Ji nikdy nechtěl vidět
Vlastně sama krása
Mohla by se stydět
Jak krásná byla
Když se usmívala...

Mocnější než modrý nebe
Mocnější než celej den

Nikdy mi neujelo
Tolik autobusů za sebou...