Snad ještě věříš na pohádky...

když loučíš se s něčím, co v srdci máš už dlouze
když podléháš pocitům, a taky svojí touze
když víš, že na sny jednou napadne prach
když uhádneš proč v tu chvíli máš strach
možná že uvidíš, proč duha v dáli mizí
možná že ucítíš, proč jsme si náhle cizí
možná že ucítíš že to byl jen chtíč
možná že budeš chtít od toho všeho pryč
...
a možná z toho všeho zbydou jenom slova
možná že po tom všem to zkusíme ještě znova
možná až ze snů, smeteme ten prach
a naši lásku dáme na misku dvou vah
snad uvidíme v dáli cíl
snad zmizí i ten strach
a my dva spolu budem dýl
...
snad ještě věříš na pohádky
...