andělská láska

Křídla mít a jen se proletět,
nikdy v koutě stát, nikdy nesedět..
košilku bílou lehkou jak pavučina,
svlíkáš mi a mě je příjemná zima..
nohy mé bosé jsou, ale zahalenou tvojí něhou..
na řasách sráží se mi rosa, je ráno a mě zas je kosa..
leháš si do mých vlasů, vonících po šamponu,
zabalím tě láskou, v rukách mám sílu srdce hlasu..
na prst motáš si z vlasů mých kudrlinu, koukáš se na mě
jako kdybych měla na těle tu vinu..
šeptám ti tajná přání aby andělé neslyšeli,
že hříšné to je a plné touhy a něhy..
mé tělo se boří do tvého, jsem ještě anděl?
Kam ten stud s nevinností se jen poděl..
Krásná a věčná, tichá i řečná, může být láska nás dvou...