Naprostá nepředvídatelnost pluje po hladině všedních dní.
Smutek a žal nezadržitelně drásají tvoji duši.
Napospas iluzím ztácíš se v monotóních barvách temnoty.
Nenasytnost prázdných slov ti vrací sílu do dalšího boje.
Boje mezi ukrutným šílenstvím a nenávistnou pravdou.
Vítěz odejde se zlomenou vírou v nekonečno.
Poražený zůstane stát s dychtivou lačností po sebezničení.
A přitom by stačilo vyprostit myšlenky z pavučiny splínů.
Napít se rosy z nevlídného rána.
A porazit démony svých vlastních stínů!