Noc předjarního úplňku II
Noc předjarního úplňku II
Anotace: o ztrátě blízkého člověka
Noc bílá předjarního úplňku
v Řádu Stvoření nestala se chyba
Tak zvláštní, jasná záře luny
Životní pocit – vykuchaná ryba
Ta prázdnota je trochu zvláštní
člověk může žít bez emocí
Tak tedy - po svém vyřeším to
Už oblékám si svůj plášť noci
Tak vzdušný, zvláštně neosobní
k tělu přiléhá i odhaluje více
Otvírám okno, v chladném vánku
chvěju se jako plamen svíce
Nechávám okno dokořán,
sama zotvíraná ze všech stran
Můj Bože, tváří v tvář té Noci
s Tvou pomocí i bez pomoci
v Řádu Stvoření nestala se chyba
Tak zvláštní, jasná záře luny
Životní pocit – vykuchaná ryba
Ta prázdnota je trochu zvláštní
člověk může žít bez emocí
Tak tedy - po svém vyřeším to
Už oblékám si svůj plášť noci
Tak vzdušný, zvláštně neosobní
k tělu přiléhá i odhaluje více
Otvírám okno, v chladném vánku
chvěju se jako plamen svíce
Nechávám okno dokořán,
sama zotvíraná ze všech stran
Můj Bože, tváří v tvář té Noci
s Tvou pomocí i bez pomoci
Autor Markéta Hl., 27.02.2010
Přečteno 330x
Tipy 45
Poslední tipující: Jana M., divoska_jaja, Agniezka, Juraj Hrom, ilona, Skalsky Pavel, Pevya, zelená víla, jedam, Churry, ...
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
TiskKomentáře
Tak takhle na tebe působí křest knihy? Tak to máš dobrý! ST! :o))
28.02.2010 17:53:00 | Zasr. romantik
Nechávám okno dokořán,
sama zotvíraná ze všech stran
Můj Bože, tváří v tvář té Noci
s Tvou pomocí i bez pomoci
Nádherné slova..ST!!!
28.02.2010 07:04:00 | Acham