DVĚ ANDĚLÉ

Každý si nejspíš jednou projdeme svým vlastním peklem. Tuhle situaci dobře znám, zažila jsem ji třikrát! Prostě jednou musí přijít chvíle, kdy už nemáme sil na rozdávání a musíme se o starosti nějak rozdělit. Výčitky nejsou na místě, i když smutek tě asi hned tak neopustí...
ST

02.03.2010 19:23:00 | TetaKazi

Není co si vyčítat.

01.03.2010 20:17:00 | Simísek

Krásné

01.03.2010 19:03:00 | drahý

Co zmůžeš..jen respektovat. Soucítím, tipák

28.02.2010 21:59:00 | Chancer

tvé ruce i srdce je čisté
u mě nezazvoní jistě
vím
rozplynu se jako dým
do prostoru
dřív
než měsíc zív..
nesnáším dokonalost
ale vím
že dokonale vymizím
věz
činíš vše životu napočest
není smyslem slézt
nejvyšší horu
ale přežít i svůj vlastní
pád
takový i co na mě padl
když život mi chladl
podívej se směrem mým
já Ti rozumím...Francisco

ST

28.02.2010 21:47:00 | Mbonita

Tahle báseň má sílu a smutek z ní vane.

28.02.2010 19:12:00 | Psavec

Nejhorší je to rozhodnutí a pak... svědomí.
Smutné, ale každý jsme nejvíce zodpovědný za SVUJ zivot. Přeji ti abys nebyl tak smutný a ať přijdou i ti bílí andělé radosti...nejen ti černí - andělé smutku.

28.02.2010 16:45:00 | Si.Mon

já vůbec nevím co napsat jen snad že soucítím a chápu

28.02.2010 13:17:00 | Divoženka1

Slova myšlenkou nabitá,
smutkem rozlitá,
do dna vypitá,
hořem naditá
ST

28.02.2010 13:13:00 | Kars

Smutné...ách,co říct?

28.02.2010 11:59:00 | Květka Š.

Vylíčeno jasně - smutek z toho vane,
mně pomáhá v takových a podobně smutných chvílích
prostě otevřeným srdcem milovat, plakat, cítit
skoro by se mi chtělo říct nebojuji - miluji a tím se přes krize jaksi zachovám snesitelněji. Těžké, hodně těžké...držím palce

28.02.2010 11:46:00 | Veselý Drak

velmi silný text..ST!

28.02.2010 09:21:00 | hašlerka

Silná výpověď, tyhle pocity z bezmoci znám, ale i my mladší máme nárok na život. ST

28.02.2010 08:42:00 | poustevník Jirka

Ani nemám slova jak mne to doSTalo!!!

28.02.2010 08:35:00 | modrá...