Válka

Verše kácí smutek, rozžíhají radost hvězd.
Pomoc přítele potěší, pomoc soka hezčí jest.
Ale zrada kamaráda, jenž je omluvena,
prý "ochotou a dobrou vůlí" pomocníka
a vskutku pro zisk a chválu když je smyšlena,
ranou pěstí, nečekanou, je do oka.

Jen hleďme na ty lidi, co zákonů nedbajíce,
vytáhli s úsměvem na rtech, se zbraní v ruce.
Když moudří umlknou, rakety pak začínají létat,
palbou přehradnou, bubnovou, smrtící, a Bůh odvrátí hlavu,
by neviděl v bolestech své děti zmírat,
vinné i nevinné, z rukou vrahů.

Kain křiče inter arma silent Musae stiskne pěst
a na tisíce duší jeho zloba dopadá, za nic trest.
A zatím jeho bratr, ten z druhé strany zákopů,
pobízí své muže do kroku, vstříc jisté jejich Smrti,
jenž s dělem ráže třicet šest děkuje svým otrokům,
které v tak malé chvíli ve své dlani zdrtí!

Dále psát už nemohu - co kdokoliv zmůže!
Inter arma silent Musae!
Inter arma silent Musae!