Chamtivost

Když tiše spíš
Ten hlas slyšís
To mluví k tobe chtíč
Pojd ke mně,jen pojď blíž

Vabí tě,uchopí za ruku,sebou vede tě pryč
Ke zlatým dveřím tě dovede,ty držíš v ruce klíč
Jím otáčíš,s cvaknutím zmizí pryč

Před tebou komnata
celičká ze zlata
a v ní vše co sis kdy přál
Uprostřed trůn,kterému chybí král
Ty přes všechen strach musíš,chceš jít dál

Pozvedáš korunu,trny posetou
Nasadíš,vždyť je přeci tvá
Celý život bereš co se dá
Usedáš na trůn,pohleďte,tu je váš nový král
Přede mnou klaňte se,křičíš v prázdný sál

S úsměvem na rtech se rozplýváš
Jak snadno si získal, co sis vždy přál
Nenasytně čekáš,co bude dál

Získal si po čem toužila podstata tvá
Co však s tím teď udělá?
Když si tu sám,samozvaný král
Před tebou poklady vydlážďený sál
Avšak není kdo by zaplnil taneční bál
Kdo by na zlaté nástroje hudbu hrál

Pomalu ti dochází,že přišel si o víc, než ti kdy kdo může dát
Nemáš před kým se chlubit,komu se smát
Sám tu uvězněn
Pozdě vše zpět dát

Tolik toho lidé chtějí
Aniž by se podívali, co již mají
Než se toho slepě vzdají
Než zůstanou sami
Život nahrazen jen klamy