Jaká je noc

Jaká je noc, ptal ses tolikrát
a já ti marně tkala pravdu na polštář
nevěřil jsi nikdy slovu laškovnému
nevěřil od slz mokrým poduškám
tak často zavřelo se srdce tvoje
pak do hlubin temných hozeno bylo
já utíkat jsem tenkrát chtěla
a nebylo kam
jaká je noc, dnes táži se
a hledím tam nahoru kde mračna se objímají
v láskách svých
tam kde je v bouřkách silné objetí
a slzy si dávají rande se svítáním
tak často zavírá se duše moje
pak do hlubin temných padá
já utíkat bych tolik chtěla
a není kam
jaká je noc, když zpívat nedovedu
a ty jsi dávno písně zapomněl
nevěřím slovu laškovnému
jako i ty jsi nikdy věřit neuměl
já utíkat bych tolik chtěla
od vzpomínek marných v černých tmách
kdy do hlubin lásky za tebou bych směla
však dnes již není kam.