Bráním se

Bráním se dnům
když po dnech zas jdou
bráním se snům dlouze
když po nocích lžou
bráním se touze
když vkrádá se do snů
a marnost mých kouzel
boří ten dům

ten dům s vysokou věží
kam já běžím
když mám hlad
když chci spát
v klidu spát

Bráním se do nebe jít
závrať v hlavě mám
a na řasách moře nadějí
v srdci pustej chrám
když tu sedím v černém závoji
a život mě nutí snít
nebo vyhrát v souboji
jak marné je žít

v tom domě s vysokou věží
kde jen ležím
a nemám hlad
a nechci spát
nechci spát

Bráním, ale neubráním
se hvězdám snů, když v noci září
bráním, ale neubráním
se deštivým dnům, když můj svět maří
a já hořím a já hořím
v naději, že tenhle svět
bude lepší za pár let
a v naději, že ožiju dřív
než poznám, že lepší je
že lepší je zemřít