Věci stálé

Když voda spadá do průzračné tůně,
kde plave slonice a s ní malé slůně,
tu představím si jaro svobodného žití,
tu představím si slunce, které jasně svítí.

Když pozoruji stěny ve vězení,
pozoruji také vše, co v cele není.
Vše co naříká a vše, co bídně žije,
mně zůstala už jenom poezie.