Přelud

Pomyslím
na Tebe
a konečky mých prstů
se rozechvějí touhou.
Nejsi daleko,
nejsi blízko.

Nejsi...
A přitom jsi můj.

Hladím Tě
po duši
i po těle.
Nevěříš?

To není mravenec
co se tě dotýká na paži
a není to motýl
co tě hladí na řasách.
Ani vítr.

Jsem to já
a má svoboda
a mé city
k Tobě
co Tě rozruší

Jsi tak vzdálený.
Ale jsi.
A jsi můj.