Poslední?!

Tak možná už poslední.
Ta slova, která píši.
Nekončím ani neumírám
jen teď tiše dýši.

Už nechci se schovávat
za řádky psané na literu.
Chci mluvit o pocitech
do očí a narovinu.

Nevím jestli je to ok
nebo chybu dělám,
já sama si však myslím,
že na básně talent nemám.

Prozatím se tedy loučím,
uvidíme třeba se i vrátím...

...ale prozatím...

...Chci ukázat, že vážně nejsem k ničemu,
chci abys věděl, že něco dokážu!