pohádka

každej den balím věci v mojí hlavě
ale ten bordel nejde uklidit

vem nůž a bodni mě snadně
ať dech již nemohu polapit

tys dávno ukradl můj sen
ten můj příběh co konce nemá

po černý noci černý den
snažím se křičet, ústa sou němá

čas zpátky
nic víc bych si nepřála
slyšet hlas
co zve mě vrátky
do pohádky

znova a znova sama se sebou
hádam se o tvoje ústa

znova a znova, čekám než se otevřou
rekneš jen...: Prosím, zůstaň :