Za jakékoliv připomínky díky! :-)

Zvláštní sen, co se mi zdává,
orosená ráno procitám,
tohle se prý občas stává,
možná všechno příliš prožívám.

Pozdě v noci, kdy svět spí,
vidívám malé děti
a slyším je umírat.

V očích nepřehlédneš strach,
pod kůži se vrývá pláč.
Každý cítí ten krach, však
krmit je nadějí - nač?

Stíhačky na nebi krouží,
všude kolem křik a pláč,
každý prosebně touží
probudit se jako dnes já!!