Most

Tma vkrádající se do nitra z okraje
a otřepaný kraj toho,
co bylo kdysi zcela jasné.

Most, který vždy pevně stál,
v záplavě vody kymácí se
a je lépe jej strhnout,

než v nebezpečí přecházet
po něm sem a tam,

a jednou být překvapen,
že mě nechal na holičkách.