Studánka

otevřel jsem oči a vplul do temné vody
kdesi hluboko pod hladinou
byla modrá tma
chlad, co se zařezával do posledního článku těla
a touha po životě byl jediný plamen
jediná síla, která mě táhla na hladinu

nádech

a světlo z povrchu

bylo to jako by se znovuzrodilo nové tajemství
hladina byla ústím studánky
a v kruhu seděli starci
mlčeli,ale jejich cit mluvil za ně
kdysi síla byla jejich proudem života,
nicméně čas odebral vše,co je na životě nedůležité

říkali,že lidi jsou ohněm a čas je vzduchem pro oheň
tak jako pramen teče napříč životy
tak i čas bere vše, co není potřeba k životu
je to ochrana, je to bolest, je to život za životem
jsou to slova za slovy
hudba za tóny

ti,co jsou životem, rodinou
dlouhou nití z minulosti do budoucnosti,
která se teprve napíše

usnul jsem, byl jsem mezi svými
mezi životem a smrtí
já koloběh rozrození
koloběh upamatování se
koloběh vzletů na další lov za potravou
nebo už jen vzletů
nebo jen obyčejného plutí v
proudu za životodárným vzduchem
pro plameny ohňů
v chrámu života