Trnka

Proč říkají ti všichni Trnka
a při pohybech jako srnka
mě otázka vždy napadá.
Já nejsem co byl za mlada.

A plácneš-li mě po ruce
mě dostaví se, poluce.
Ne, poluce to vlastně není
jen cítím chvíli slabé chvění
snad nervozitou ovládán
pak sklíčenosti propadám.

A s otázkou tou známou jen
se krátí zase další den.
Pak šlapohyb tě nese v dáli
k slunci co jen slabě pálí.
Snad k trnkovému keři as
já uvidím tě příště zas?

Snad zrodila ses pod keřem
než kočí práskne otěžem
ta vzpomínka tu zůstane
a ráno další nastane.

A se dnem dalším, novým
tu otázku si neodpovím.
Snad příště s větší odvahou
mi řekneš lehce s rozvahou
to co chtěl bych přece znát.
Proč říkají ti všichni Trnka?