Divadlo

Zahraj mi prosím, tragédii

Bílých dní a černých nocí

Zahraj ji ty a žádný jiný

odříkej text bez pomoci



Já budu v hledišti tiše se smát

Tvé naivní hře o dívce v modrém roláku

o tom jak chtěl jsi ji snad kdysi milovat

jak ráda ti svěřila své „všechno“ na dálku



Hraj mi jen dál o nevinných dotycích

o líčcích, která se bázlivě rděla

o ledech tak rychle a směle tajících

o srdcích, jež touhou oněměla



Zvláštní je tato hra, podivně známá

citlivá, bolavá - možná až moc

nadále sedím v hledišti sama

venku stmívá se, přichází noc...



Tuláku po hvězdách, hraj ještě chvíli

srdce mé tvůj příběh nesmírně zaujal

V náruči milostné jejich cit sílí

byl k ní tak hodný ...a co bylo dál?



Ticho.



Proč jsi se odmlčel, copak se stalo

z očí tvých prázdnota vyčíst se dá

Měli se rádi – bylo to málo?

Láska se přeci jen nepovedla?



Zahraj mi, Neznámý, herec jsi dobrý

na tom se kritici již dávno shodli

Zahraj mi divadlo, zazpívej písničku

já budu vzpomínat se slzou na víčku



.....